Váš prohližeč nemá zapnutý JavaScript. Některé části webu a jeho funkce mohou být nefunkční nebo se špatně zobrazovat. Doporučujeme Vám JavaScript v prohlížeči zapnout.

Váš prohližeč nepodporuje dnešní standard a některé části webu se proto mohou zobrazit špatně. Doporučujeme Vám aktualizovat verzi vašeho prohlížeče nebo použít modernější.

Aktuality
Spuštěn nový web
novinka Vítáme Vás na nových stránkách.
Zahájení veteránské sezóny aneb Hvězdicová jízda do pivovaru Rohozec
novinka Prohlídka veteránů pro veřejnost od 13:00 – 15:00 v pivovaru Rohozec.
Akce
21. SLAVNOSTI PIVA ROHOZEC
tradiční akce vítání léta
LOUČENÍ S LÉTEM
lidová zábava s rohozeckým pivem

Technologie výroby

V pivovaru Rohozec se pivo vyrábí klasickou technologií, v zásadě podobným způsobem jak jej původně vyráběli už naši předkové při založení pivovaru. Na výrobu piva se používají 3 základní suroviny: voda, slad a chmel. Právě výběr těchto surovin se významně podílí na konečné kvalitě hotového piva. Vodu využívá pivovar z vlastních studní, z pramenišť ve Vazoveckém údolí. Slad se zpracovává český, plzeňského typu, který se nakupuje ze sladoven v okolí a chmel se používá proslulý žatecký červeňák, který dodává rohozeckým pivům charakteristickou příjemnou hořkost.

Základní technologické operace postupně probíhají na varně, ve spilce, ve sklepě a na stáčírně. Na varně se slad rozemele, smísí s vodou a postupně se ohřívá tak, aby se aktivovaly enzymy, které přemění škrob na zkvasitelné jednodušší cukry. Ječné pluchy se odstraní scezováním a prodávají se jako mláto. Roztok cukru (sladina) se vaří s chmelem a vznikne mladina.

Varna

Z mladiny se odstraní hořké kaly, ochladí se na zákvasnou teplotu cca 7°C a vede se do spilky (spílání). Ve spilce se mladina zakvasí kvasnicemi a kvasí v otevřených kádích asi 7-10 dní při teplotě do 10°C. Zde vzniká hlavní podíl alkoholu a uvolňuje se CO2. Vznikne tak mladé pivo.

Spilka

Mladé pivo ze spilky se přečerpá do ležáckých tanků (sudování). V ležáckých tancích pivo zraje, dokvašuje a při tom se CO2 již nemůže uvolňovat jako ve spilce, ale zůstává v ležáckém tanku, a tak se pivo sytí a získává patřičný říz. V ležáckých tancích pivo dozrává až 2 měsíce při teplotě max. 3°C. Pivo z ležáckých tanků se potom zfiltruje a naplní do přetlačných tanků.

Sklep

Zfiltrované pivo z přetlačných tanků se stáčí do sudu, nebo do lahví. Právě filtrace a stáčení piva spojuje tradiční, klasickou výrobu piva s moderními trendy. Stáčírny jsou vybaveny novou, moderní technologií, umožňující finální ošetření piva a jeho balení tak, aby splňovalo náročné požadavky našich současných spotřebitelů.

Dlouho by se dalo popisovat jaké je opravdu dobré pivo, dá se mluvit o jednotlivých analytických či chuťových parametrech a o individuálním přístupu každého jednotlivce, my pivovarští z Rohozce ale tvrdíme, že opravdu dobré pivo je hlavně takové, co Vás pobízí k dalšímu napití…a tím pivo z Rohozce určitě je, protože zájem o něj stále roste…

 

Historie

Časová osa

1907

Zásluhou Aloise Housy, hostinského v Semilech a Pavla Skrbka, hostinského v Bítouchově, vznikla skupina původně směřující k výstavbě nového pivovaru. K semilským se přidali kolegové z Železnobrodska a hnutí se postavilo proti pivovarskému kartelu prohlášením o rozhodnutí osamostatnit se.

1908

K hnutí hostinských se připojili vysočtí a jilemničtí a byla založena společnost s r.o., do níž ještě téhož roku vstoupili hostinští z okresu Turnov. Stále byla prosazována myšlenka výstavby nového pivovaru, přičemž hledali podél řeky Jizery vhodné místo.

1909

Prostřednictvím sládka rohozeckého pivovaru, Aloise Holuba, nabídnul majitel Karel Unger pivovar Společenstvu hostinských ke koupi. A již v červenci 1909 padlo rozhodnutí odkoupit nejen pivovar, ale i přilehlý velkostatek. Do Společenství vstoupili hostinští z Mnichova Hradiště a Českého Dubu, čímž byly získány dostatečné finanční prostředky k provedení odkupu za smluvní cenu 900.000,- korun českých.

1910

Přibyli další členové Společenstva z Mladoboleslavska a Jičínska a 19.4.1910 byla podepsána společenská smlouva, která zakládala firmu Společenský pivovar hostinských, společnost s ručením omezeným v Malém Rohozci, přičemž jedním ze společníků byl i bývalý majitel pivovaru Karel Unger.

1913

Došlo ke změně názvu na Společenský pivovar a velkostatek hostinských, společnost s ručením obmezeným, Malý Rohozec u Turnova, který byl používán až do roku 1924, kdy došlo k přeměně na akciovou společnost.

1924

Došlo k transformaci pivovaru na akciovou společnost, ale pivovar se dostal díky špatně voleným investicím do finančních problémů, které se táhly až do roku 1927, kdy se podařilo navýšit základní jmění.

1935

Vystavoval pivovar v Malém Rohozci téměř 43.000 hl piva, čímž se řadil na 27. místo z 328 pivovarů Československa, ovšem několik let předtím patřil výstavem do první dvacítky.

1948

Tento rok znamenal pro mnoho českých firem zestátnění a nevyhnul se mu ani pivovar v Rohozci. Byl zařazen do skupiny Severočeské pivovary, n.p., později byl krátce samostatným závodem, poté provozovnou trutnovského pivovaru a nakonec v rámci slučování do velkých skupin byl zařazen do podniku Východočeské pivovary, n.p., což přineslo postupné zvýšení výstavu z 50.000 hl na konečných 100.000 hl piva za rok.

1994

V rámci „Malé privatizace“ byl pivovar odprodán, ovšem noví majitelé, neznalí pivovarské problematiky, dovedli zanedlouho pivovar na pokraj bankrotu.

2002

Byl vyhlášen konkurs. Pivovar v té době byl v žalostném technickém stavu, jak stavebním, tak technologickém, kvalita piva byla velmi nízká a pivovar byl předlužený.

2004

Vstoupili do pivovaru noví majitelé a byla vyhlášena nová firma „PIVOVAR ROHOZEC, a.s.“. Prvním krokem bylo zajištění investic do kvality výroby a obnovení tradičních značek SKALÁK a PODSKALÁK. Postupně se podařilo pivovar z větší části opravit, stabilizovat kvalitu a rozšířit odbytový rajon.