Zásluhou Aloise Housy, hostinského v Semilech a Pavla Skrbka, hostinského v Bítouchově, vznikla skupina původně směřující k výstavbě nového pivovaru. K semilským se přidali kolegové z Železnobrodska a hnutí se postavilo proti pivovarskému kartelu prohlášením o rozhodnutí osamostatnit se.

K hnutí hostinských se připojili vysočtí a jilemničtí a byla založena společnost s r.o., do níž ještě téhož roku vstoupili hostinští z okresu Turnov. Stále byla prosazována myšlenka výstavby nového pivovaru, přičemž hledali podél řeky Jizery vhodné místo.

Prostřednictvím sládka rohozeckého pivovaru, Aloise Holuba, nabídnul majitel Karel Unger pivovar Společenstvu hostinských ke koupi. A již v červenci 1909 padlo rozhodnutí odkoupit nejen pivovar, ale i přilehlý velkostatek. Do Společenství vstoupili hostinští z Mnichova Hradiště a Českého Dubu, čímž byly získány dostatečné finanční prostředky k provedení odkupu za smluvní cenu 900.000,- korun českých.

Přibyli další členové Společenstva z Mladoboleslavska a Jičínska a 19.4.1910 byla podepsána společenská smlouva, která zakládala firmu Společenský pivovar hostinských, společnost s ručením omezeným v Malém Rohozci, přičemž jedním ze společníků byl i bývalý majitel pivovaru Karel Unger.

Došlo ke změně názvu na Společenský pivovar a velkostatek hostinských, společnost s ručením obmezeným, Malý Rohozec u Turnova, který byl používán až do roku 1924, kdy došlo k přeměně na akciovou společnost.

Došlo k transformaci pivovaru na akciovou společnost, ale pivovar se dostal díky špatně voleným investicím do finančních problémů, které se táhly až do roku 1927, kdy se podařilo navýšit základní jmění.

Vystavoval pivovar v Malém Rohozci téměř 43.000 hl piva, čímž se řadil na 27. místo z 328 pivovarů Československa, ovšem několik let předtím patřil výstavem do první dvacítky.

Tento rok znamenal pro mnoho českých firem zestátnění a nevyhnul se mu ani pivovar v Rohozci. Byl zařazen do skupiny Severočeské pivovary, n.p., později byl krátce samostatným závodem, poté provozovnou trutnovského pivovaru a nakonec v rámci slučování do velkých skupin byl zařazen do podniku Východočeské pivovary, n.p., což přineslo postupné zvýšení výstavu z 50.000 hl na konečných 100.000 hl piva za rok.

V rámci „Malé privatizace“ byl pivovar odprodán, ovšem noví majitelé, neznalí pivovarské problematiky, dovedli zanedlouho pivovar na pokraj bankrotu.

Byl vyhlášen konkurs. Pivovar v té době byl v žalostném technickém stavu, jak stavebním, tak technologickém, kvalita piva byla velmi nízká a pivovar byl předlužený.

Vstoupili do pivovaru noví majitelé a byla vyhlášena nová firma „PIVOVAR ROHOZEC, a.s.“. Prvním krokem bylo zajištění investic do kvality výroby a obnovení tradičních značek SKALÁK a PODSKALÁK. Postupně se podařilo pivovar z větší části opravit, stabilizovat kvalitu a rozšířit odbytový rajon.